Trigger Points: Klíč k léčbě chronické bolesti pomocí suché jehly
Trpíte chronickými bolestmi zad, šíje nebo hlavy? Vyzkoušeli jste už různé léky, masáže či cvičení, ale nic nepomáhá? Pak může být příčinou vašich problémů trigger point neboli spoušťový bod. V tomto článku se dozvíte, co přesně jsou trigger pointy, jak vznikají a hlavně - jak se jich účinně zbavit pomocí moderní fyzioterapeutické metody suché jehly.
Ať už jste pacient s diagnostikovaným myofasciálním bolestivým syndromem, aktivní sportovec nebo kdokoliv, koho trápí bolesti svalů a nechce jen pasivně čekat, až "to přejde".
Trigger points - skrytí původci vaší bolesti
Trigger point (TrP) neboli spoušťový bod je vysoce iritovaná oblast ve svalu, která se projevuje jako bolestivý uzlík v tuhém svalovém snopci. Je to vlastně úsek abnormálně zkrácených svalových vláken, která nemohou relaxovat. Kromě lokální citlivosti je typickým znakem trigger pointu tzv. přenesená bolest - tedy bolest, která vystřeluje do jiných částí těla. Například TrP v trapézovém svalu může způsobovat bolesti hlavy nebo TrP v hýžďových svalech vystřelovat do dolní končetiny.
Jak trigger pointy vznikají?
V podstatě se jedná o začarovaný kruh energetické krize, nedostatečného prokrvení a biochemických změn, které udržují svalová vlákna ve stavu trvalé kontrakce. Nejčastější příčinou jejich vzniku je chronické přetížení svalu - ať už jde o jednostrannou pracovní zátěž, nesprávnou techniku cvičení nebo třeba dlouhodobý stres a s ním spojené svalové napětí
Více než 80% bolestí pohybového ústrojí má svůj původ právě v trigger pointech. Je však smutnou realitou, že řada lékařů jejich roli podceňuje a mnozí pacienti tak zbytečně trpí, aniž by byla odhalena skutečná příčina jejich potíží.
Máte podezření, že by za vašimi chronickými bolestmi mohly stát trigger pointy?
Vyzkoušejte rychlý test:
Cítíte v některém svalu tuhou "šňůru" nebo uzlík, který je na dotek citlivý?
Jenom při palpaci citlivého bodu nebo protažení svalu cítíte známou bolest?
Máte v určité části těla "hluchou", "tupou" nebo naopak "ostrou", "vystřelující" bolest?
Bolest se někdy zhoršuje i bez zjevné příčiny a trvá hodiny až dny?
Masáž a cvičení poskytují pouze dočasnou úlevu, ale stav se nelepší?
Pokud jste odpověděli alespoň dvakrát ano, je dost pravděpodobné, že trigger pointy hrají roli ve vašich obtížích. Svědčí o tom ostatně i příběh jednoho z mých pacientů:
"Celé dva roky jsem trpěl nesnesitelnými křečemi v lýtku, které mě budily ze spaní. Bolesti občas přecházely až do planty, kde jsem cítil bodání jako při chůzi naboso po oblázkovém chodníku. Obešel jsem ortopedy, neurology, podstoupil rentgeny a mnohokrát mi předepsali analgetika. Bez efektu. Teprve fyzioterapeut mi vysvětlil, že příčinou jsou trigger pointy a jejich řešením není další prášek." (Lukáš, 38 let)
Jak trigger pointy poznáte a kde se nejčastěji vyskytují
Nejspolehlivějším testem na přítomnost trigger pointu je palpační vyšetření. Terapeut při něm systematicky prohmatává svaly a hledá charakteristické příznaky TrP:
Zvýšený svalový tonus (hypertonus) - oblast svalu je na pohmat tuhá, špatně se protahuje
Citlivý bolestivý uzlík v tuhém svalovém snopci - při kompresi vyvolá lokální i přenesenou bolest
Lokální svalový záškub - při stimulaci TrP prudkým tlakem nebo jehlou ucítíme pod prsty charakteristické "škubnutí" svalu
Nejčastěji se trigger pointy tvoří ve svalech, které jsou vystaveny chronické zátěži nebo se zapojují do převážně statických činností. Mezi typické lokalizace patří:
Horní část trapézového svalu - TrP zde způsobují bolesti šíje, hlavy a omezují pohyb krční páteře
Zdvihač lopatky a svaly pletence ramenního - vedou k bolestem ramen, omezení jejich hybnosti a neschopnosti ležet na postižené straně
Vzpřimovače páteře v bederní oblasti - mají na svědomí "ústřel", bolestivé blokády zad a pocity ztuhlosti
Sval bedrokyčlostehenní - jeho TrP jsou zdrojem hluboké bolesti v hýždi s vyzařováním do stehna a třísla
Čtyřhranný sval bederní - způsobuje bolesti dolních zad, SI skloubení a hýždí, které se zhoršují dlouhým stáním a chůzí
Lýtkové svaly - referují bolest do paty a plosky nohy, mohou imitovat příznaky plantární fascitidy
Je důležité zdůraznit, že lokalizace trigger pointů a jejich přenesené bolesti mají typické vzorce. Velmi často tak dochází k záměně TrP za jiné bolestivé stavy. Bolest hlavy z trigger pointů v šíji může být zaměněna za migrénu, bolest v hýždi za ischias, bolest v rameni za projev artrózy. Znalost těchto "map" přenesené bolesti je klíčová pro odhalení pravého zdroje problémů.
Chcete sami vyzkoušet, jestli nemáte aktivní trigger pointy? Zkuste toto základní samovyšetření:
1. Najděte si klidné a pohodlné místo, kde budete mít soukromí. Budete potřebovat zrcadlo a příp. druhou osobu jako asistenta.
2. Svlékněte se do spodního prádla, abyste měli dobrý přístup ke svalům. Před zrcadlem systematicky prohmatejte svaly šíje, ramen, zad, hýždí a nohou.
3. Hledejte zejména tuhé svalové pruhy a v nich citlivá bolestivá místa velikosti čočky až hrachu. Trigger point je obvykle v nejcitlivější oblasti tuhého snopce.
4. Stiskněte podezřelé body s mírnou intenzitou na 5-10 sekund. Když narazíte na TrP, měli byste cítit charakteristickou "známou" bolest.
5. Zaměřte se i na druhostranné svaly - TrP se často vyskytují symetricky. Srovnejte, jestli není jedna strana výrazně citlivější nebo tužší.
6. Pokud narazíte na výrazně citlivou oblast nebo bolest vyzařující do okolí, pravděpodobně jste našli aktivní TrP.
Máte podezření na trigger point, ale nejste si jisti? Navštivte fyzioterapeuta se specializací na tuto problematiku. Ten detailně zmapuje vaše bolestivé body a doporučí vhodnou terapii.
Suchá jehla - přesná zbraň proti trigger pointům
Suchá jehla (dry needling) je specializovaná fyzioterapeutická technika, při které se do trigger pointů aplikují tenké akupunkturní jehly. Metoda vznikla v 70. letech jako alternativa k obstřikům TrP anestetiky a kortikoidy. Postupně se ukázalo, že samotný vpich jehly bez aplikace farmak má srovnatelný, ne-li lepší efekt na odstranění TrP.
Princip suché jehly spočívá v přesné stimulaci hyperaktivních svalových vláken v trigger pointu. Vpich jehly vyvolá drobné zhmoždění tkáně a spustí kaskádu chemických reakcí, které vedou k uvolnění TrP. Dochází k normalizaci pH, snížení koncentrace zánětlivých látek a látek senzitivizujících k bolesti. Opakovaná stimulace vede k "restartování" kontraktilního aparátu svalu a postupné deaktivaci trigger pointu.
V porovnání s "klasickou" akupunkturou se suchá jehla liší hloubkou a charakterem stimulace - zatímco akupunkturní body se napichují relativně povrchově, u suché jehly je cílem zasáhnout přesně trigger point ve svalu. Při správném zavedení jehly do TrP dojde k lokálnímu svalovému záškubu, který je považován za terapeutický fenomén.
Faktory, které odlišují suchou jehlu od akupunktury:
Suchá jehla:
Zaměřuje se na stimulaci TrP ve svalech
Hloubka vpichu až několik cm dle uložení svalu
Cílem je vyvolat svalový záškub
Mechanismus účinku je čistě neurofyziologický
Spadá výhradně do kompetence fyzioterapeutů
Akupunktura:
Stimuluje specifické body na "energetických drahách"
Relativně povrchová aplikace (do 1 cm)
Svalová odezva není cílem
Mechanismus vysvětlován skrze "rovnováhu energie"
Provádí školení akupunkturisté (i nezdravotníci)
Přední odborník na terapii TrP, Dr.Jan Dommerholt, uvádí: "Dle současných důkazů je možné říci, že za účinky suché jehly stojí primárně stimulace TrP na úrovni periferního i centrálního nervového systému. Dochází k reflexním změnám v míšních okruzích řídících svalový tonus a bolest. Důležitým mechanismem je tzv. "gate control" - tedy přivření pomyslné "brány bolesti" v zadních rozích míšních stimulací vláken pro tlak a dotyk."
Z jiného úhlu pohledu se dá působení suché jehly přirovnat k "restartu zamrzlého počítače". Abnormální aktivita některých neuronů ve svalu se jehlou přeruší a dojde ke spuštění přirozených regulačních mechanismů. Pokud tuto "rebootu" svalu jehlou zopakujeme několikrát, nervosvalová dysbalance se postupně upraví a bolest vymizí.
Jak probíhá terapie suchou jehlou
První sezení s fyzioterapeutem specialistou na suchou jehlu obvykle začíná důkladným kineziologickým vyšetřením. To obnáší nejen palpační vyšetření svalů a hledání TrP, ale i testy hybnosti, svalové síly, držení těla apod. Terapeut se vás bude ptát na charakter, lokalizaci a časový průběh bolestí, faktory které ji zhoršují a dosavadní průběh léčby. Cílem je identifikovat, které svaly a pohybové vzorce jsou postiženy a naplánovat cílenou terapii.
Samotná aplikace jehel probíhá vleže na lehátku. Kůže v místě vpichu se nejprve dezinfikuje a terapeut připraví jehly pro jednorázové použití. Vlastní vpich je rychlý a relativně nebolestivý - jehla má speciálně ošetřený hrot, který snadno proniká kůží. Ve chvíli, kdy jehla narazí na trigger point, můžete cítit charakteristický "záškub" svalu, označovaný jako local twitch response. Ten je známkou toho, že byla zasažena správná oblast. Jakmile jehla stimuluje TrP, terapeut s ní jemně manipuluje, dokud nepřestane vyvolávat záškuby.
Počet aplikovaných jehel a místa vpichů jsou individuální - při jedné terapii se jich využívá cca 10-20. Doba ponechání jehel je 10-30 minut a závisí na reakci pacienta. Obvyklým pocitem je hluboký tlak, tah, teplo nebo brnění v napichované oblasti. Intenzivní bolest je naopak známkou nesprávné aplikace. Po vytažení jehel se vpichová místa překryjí náplastí a terapeut zkontroluje reakci svalu na terapii.
Bezprostředně po terapii je důležité dodržovat klidový režim - nenamáhat ošetřené svaly, vyhnout se přílišnému stresu a zátěži. V následujících hodinách se obvykle dostaví svalová úleva, pocit "uvolnění" v dané oblasti. Někdy se může objevit přechodné zhoršení bolesti nebo lehké modřiny v místě vpichu - ty by měly spontánně odeznít do 2-3 dnů.
Pro efektivní léčbu trigger pointů je klíčová spolupráce pacienta s terapeutem. Ten vás naučí, jak si sám palpovat TrP, jak je ošetřovat automasáží a jaká cvičení provádět pro zlepšení svalové rovnováhy. Důležitou součástí terapie je i edukace o ergonomii, pracovních polohách a pohybových návycích, které mohly ke vzniku TrP přispět.
Pro koho je suchá jehla vhodná a pro koho ne
Suchá jehla je velmi účinnou metodou léčby tzv. myofasciálních bolestivých syndromů - tedy chronických bolestivých stavů, na jejichž vzniku se podílejí trigger pointy. Mezi diagnózy, kde je nasazení suché jehly na místě patří:
Bolestivé syndromy šíje a zad - cervikokraniální syndrom, cervikální syndromy, cervikobrachiální syndromy, thorakolumbální syndromy, lumbalgie, lumboischiadický syndrom atd.
Bolestivé syndromy horních a dolních končetin - epikondylitidy, impingement syndrom ramene, zmrzlé rameno, bolestivý kyčelní syndrom, iliotibiální syndrom, achillodynie, plantární fascitida apod.
Temporomandibulární dysfunkce - bolestivé stavy žvýkacích svalů a čelistního kloubu
Tenzní bolesti hlavy - bolesti hlavy způsobené svalovým napětím
Entezopatie - bolestivá úponová místa svalů a šlach
Fibromyalgie - chronický syndrom celotělové bolesti a únavy
Naopak, suchá jehla není vhodná či je přímo kontraindikována v následujících případech:
Akutní záněty a infekce kůže v místě aplikace
Poruchy krevní srážlivosti a stavy se zvýšeným rizikem krvácení
Alergie na kovy obsažené ve slitině jehel
Těžké kardiovaskulární onemocnění
První trimestr těhotenství
Relativními kontraindikacemi jsou i anxieta a fobie z jehel
Suchá jehla je považována za velmi bezpečnou techniku, pokud je prováděna zkušeným terapeutem za dodržení zásad hygieny a bezpečnosti pacienta. Terapeuti, kteří ji praktikují, procházejí speciálním postgraduálním školením certifikovaným UNIFY ČR.
Důležitým faktorem při indikaci suché jehly je i věk pacienta. U dětí a dospívajících do 18 let se využívá omezeně a spíše povrchově vzhledem k nižší toleranci bolesti a většímu strachu z jehel. U seniorů nad 65 let je třeba brát v potaz celkový zdravotní stav, křehkost tkání a pomalejší hojení.
Efektivita suché jehly u konkrétních diagnóz je předmětem mnoha klinických studií. Jako příklad lze uvést práci Dr.Fernándeze-de-las-Peñase z roku 2018, kde sledoval 130 pacientů s chronickou tenzní bolestí hlavy. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin - jedna podstupovala terapii suchou jehlou, druhá klasickou fyzioterapii. Po 4 týdnech měla skupina se suchou jehlou statisticky významně nižší frekvenci a intenzitu bolestí a efekt přetrval i po 3 měsících.
Vědecké důkazy účinnosti a klinické výsledky
V posledních letech se objevila řada kvalitních studií, které potvrzují účinnost suché jehly zejména u muskuloskeletálních bolestivých stavů. Metaanalýza z roku 2020, která zahrnula 20 randomizovaných kontrolovaných studií s celkem 1297 pacienty, zjistila signifikantní efekt suché jehly na snížení bolesti a zlepšení funkce u pacientů s trigger pointy v oblasti šíje a ramen. Zajímavostí této práce bylo i srovnání efektu suché jehly a akupunktury - rozdíl mezi oběma technikami nebyl statisticky významný.
Další rozsáhlá metaanalýza z roku 2019 hodnotila efekt suché jehly u bolestí dolní části zad a pánve. Autoři do ní zařadili 11 studií s 802 pacienty. Výsledky potvrdily, že suchá jehla má krátkodobý i dlouhodobý efekt na snížení intenzity bolesti a zlepšení disability oproti placebu, čekací listině a standardní léčbě. Efekt byl výraznější v kombinaci s cvičením.
V klinické praxi lze očekávat rychlou úlevu od bolesti často již po první aplikaci suché jehly. Pro odstranění trigger pointu jsou typicky potřeba 2-3 aplikace v rozmezí 5-7 dnů. Dlouhodobý efekt a prevence recidivy pak závisí na tom, jak se pacientovi podaří změnit pohybové návyky a odstranit faktory, které k vzniku TrP vedly.
Přehledně účinnost suché jehly
Prokázaný efekt na chronické bolesti šíje, ramen, zad a končetin
Úleva od akutní bolesti do 24-48 hod
Významné snížení intenzity a frekvence bolesti po 3-6 aplikacích
Dlouhodobý efekt až 3-6 měsíců při kombinaci s cvičením
Snížení spotřeby analgetik a rizika jejich nežádoucích účinků
Bezpečná a minimálně invazivní metoda s nízkým rizikem komplikací
Prevence recidivy trigger pointů
Jako u každé léčebné metody, i u suché jehly je třeba počítat s určitými limity. Efekt terapie bude menší u pacientů s vážným strukturálním postižením - výhřez disku, artróza, revmatoidní artritida apod. Roli hrají i psychosociální faktory jako chronický stres, úzkost, deprese. Proto je klíčové nastavit realistická očekávání a neslibovat zázračné vyléčení, spíše postupnou úlevu od bolesti a návrat funkce.
Prevence a svépomoc při trigger pointech
Jako u většiny zdravotních problémů platí, že prevence je efektivnější než následná léčba. Co tedy dělat pro to, abyste vznik trigger pointů minimalizovali?
Dodržujte zásady ergonomie
- při práci, sportu i odpočinku. Vybavte se kvalitní židlí a matrací, přizpůsobte si výšku pracovní plochy, používejte ergonomické pomůcky.
Často měňte polohy a dělejte si přestávky
- dlouhé sezení či stání přetěžuje svaly a vede k TrP. Každých 20-30 minut udělejte pár protahovacích cviků.
Pravidelně cvičte
-posilujte hluboký stabilizační systém, provádějte strečink namáhaných svalů, praktikujte techniky jako jóga, pilates, SM systém.
Zařaďte techniky pro snížení stresu
- naučte se relaxační a dechová cvičení, meditaci, dopřejte si masáž nebo teplou koupel na uvolnění svalů.
Dbejte na správnou výživu a pitný režim
- dostatek bílkovin, minerálů a vitamínů je nezbytný pro regeneraci tkání. Dehydratace přispívá ke svalovým křečím.
A co když už trigger point máte a potřebujete první pomoc? Vyzkoušejte tyto tipy:
Najděte si bolestivý bod a jemně ho 30-90 sekund stlačujte - tlakem palce, prstem, speciálním nástrojem (roller, midi ball, BackHero apod.)
Proveďte jemný strečink - protáhněte sval s TrP do pocitu tahu, nikoli bolesti. Držte 10-20 sekund a opakujte 3-5x.
Aplikujte teplo - teplé obklady, termofor či horká sprcha po 10-20 minut uleví od bolesti a zlepší prokrvení tkání.
Zkuste automasáž pomocí pěnového válce - rolujte pomalu bolestivou oblast, dýchejte zhluboka a snažte se uvolnit. Začněte nenásilně a tlak stupňujte.
Závěr - rozlučte se s bolestí pomocí suché jehly
Trigger pointy jsou častým, ale stále nedoceněným zdrojem chronické bolesti pohybového aparátu. Jejich výskyt v populaci je překvapivě vysoký a mnohdy stojí za obtížemi, které nereagují na běžnou léčbu. Klíčem k odstranění TrP je jejich správná identifikace a cílená léčba.
Metoda suché jehly představuje účinný a bezpečný způsob, jak trigger pointy trvale deaktivovat. Pomocí přesně zavedené akupunkturní jehly lze narušit bludný kruh svalového napětí a bolesti. Efekt této minimálně invazivní techniky je vysoce cílený a dlouhodobý, zejména v kombinaci s dalšími fyzioterapeutickými postupy a režimovými opatřeními.
Moderní vědecké studie potvrzují účinnost suché jehly u řady muskuloskeletálních diagnóz - od bolestí šíje a zad, přes bolestivé syndromy ramenního a pánevního pletence až po tendinopatie a bolesti hlavy. Ukazuje se, že efekt suché jehly je srovnatelný či dokonce lepší než u tradičních metod léčby bolesti.
Pro pacienta, který chce suchou jehlu vyzkoušet, je zásadní spolupráce s erudovaným fyzioterapeutem. Ten pomocí komplexního kineziologického rozboru identifikuje klíčové trigger pointy a naplánuje cílenou terapii "ušitou na míru". Součástí léčby je i edukace pacienta, nácvik vhodných cviků a režimových opatření, které podpoří dlouhodobý efekt a sníží riziko recidivy.
I když terapie suchou jehlou dokáže výrazně ulevit od chronické bolesti, neměli bychom zapomínat ani na prevenci. Správné pohybové návyky, pravidelný strečink a relaxace jsou nejlepší zbraní proti vzniku trigger pointů. K tomu nám mohou pomoci i různé pomůcky pro automasáž a uvolnění svalů, které lze snadno využívat v pohodlí domova.
A ještě jedna důležitá věc na závěr
- nebojte se svou bolest řešit. Chronická bolest není normální a nemusíte se s ní smiřovat.